Karvinské tramvaje svezly milióny cestujících, těžba je pohřbila

Cestující svezly do Ostravy za necelé dvě koruny, křižovaly ulicemi Karviné a byly hojně využívané. Řeč je o tramvajích, po kterých dnes jsou jen vzpomínky. Poslední úzkorozchodná trať byla zrušena přesně před 46 lety a tramvaje tak navždy opustily Karvinou. Jejich slávu si v článku připomeneme.

Jak to vše začalo

Píše se rok 1909 a po nejrůznějších přípravách se 6. dubna zprovozňuje úzkorozchodná trať z Ostravy do Karviné. Trasa tehdy začínala na ostravském Antonínově náměstí (dnes Smetanovo) a přes Petřvald a Orlovou vedla až na hlavní nádraží v Karviné. Trať měla svou vlastní elektrocentrálu, která se nacházela v Petřvaldu u dnešní autobusové zastávky Parcelace. V roce 1912 se trať úzkorozchodné dráhy prodloužila z hlavního nádraží v Dolech až po náměstí ve Fryštátu (dnešní Masarykovo náměstí). O rok později pak ještě byla z hlavního nádraží vybudována trať do Bohumína a Orlové.

Tratě stavěly Slezské zemské dráhy a prodloužení z hlavního nádraží na fryštátské náměstí bylo zprovozněno 4. října 1912. V Karviné se nacházely dvě vozovny, a to u bývalého pivovaru a na místě dnešní hasičské zbrojnice na Ostravské ulici ve Fryštátu. V roce 1919 došlo z důvodu přepravy vojska k přetížení elektrocentrály a tramvaje se tak na týden zastavily. O sedm let později pak byl do tramvajové elektrocentrály dodáván proud od Moravskoslezských elektráren. Problémy však nastaly i v období druhé světové války, kdy byla trať značně poškozena a musela se opravit. Byly například zdemolovány mosty přes Stonávku a Olši. Provoz úzkorozchodné tratě byl po opravě znovu obnoven v roce 1945. V té době jezdilo po tratích deset čtyřnápravových motorových vozů, které často nápor cestujících nezvládaly. Proto bylo v roce 1948 do dopravy zařazeno osm nových (a také posledních) moderních vozů z Vagónky Česká Lípa. Tyto vozy byly po zrušení tratě převezeny na Slovensko, kde dodnes jezdí mezi Trenčianskou Teplou a Trenčianskými Teplicemi.

Tramvaje převzal nový dopravce

V roce 1949 trať připadla Dopravnímu podniku města Ostravy a o rok později začala úprava prostoru před karvinským nádražím. Původně dvě samostatná kolejiště dvou samostatných drah byla přestavěna do společné dvojvýhybny, která byla k prozatímnímu užívání dána 27. prosince toho roku. Dne 31. prosince 1950 pak naposledy jezdily tramvajové vlaky na koncovém úseku na dnešní Masarykovo náměstí.

Další rozšíření tratě

V roce 1952 byla zrušena část tratě vedoucí na náměstí ve Fryštátě a trať byla nově nasměrována po dnešní ulici Karola Sliwky až k budově OÚNZ (dnes VZP). Dne 1. května 1953 pak byla znovu prodloužena až do Stalingradu, dnešního Nového Města. V tomto roce dosáhla úzkorozhodná trať svého maxima. Její délka od Ostravy až po Karvinou činila 25 km, bylo na ni umístěno 31 zastávek a jízdní doba trvala 85 minut. V roce 1955 bylo přepraveno téměř 18 miliónů cestujících.

Nejen těžba trať doslova likvidovala

Postupné rušení tratě začalo v roce 1959, kdy byl zastaven provoz od dnešního Smetanova náměstí po Hranečník. Trať byla od tohoto roku prakticky denně pod kontrolou, jelikož těžba na ní způsobovala nemalé škody a vše se propadalo. Čekárna zastávky Pivovar se propadla pod úroveň tratě, na kterou museli cestující vycházet po schodech. Vozovna pivovar se propadla o osm metrů a stala se nepoužitelnou.

Dalším problémem byla na počátku 60. let plánována výstavba parovodu a nové silnice, která by spojovala Doly s Fryštátem. To vše stálo úzkorozchodné trati v cestě, a proto bylo v roce 1961 rozhodnuto o její likvidaci. Byl proto zrušen úsek Karviná 1, OÚNZ až Karviná 1, sídliště. O dva dny později pak i trať Karviná 1, OÚNZ až Karviná 2, U haldy. Tímto tramvaj definitivně opustila Fryštát. 17.12.1962 byl zrušen úsek Karviná 2, U haldy a Karviná 2, nádraží. Cestující, kteří jeli z Bohumína nebo Orlové a chtěli se dostat na žel. nádraží, museli proto vystoupit na zastávce U haldy a dojít na nádraží pěšky.

V roce 1964 byla zrušena další trať, a to Karviná 2, U haldy – Doubrava. Linka 15 do Bohumína tak opustila Karvinou. O dva roky později byla zrušena i do Doubravy a jezdila jen do Dolní Lutyně. Téhož roku přestala tramvaj jezdit na staré nádraží v Karviné-Dolech (od roku 1963 fungovalo nové dnešní nádraží ve Fryštátě). Linka tak jezdila pouze mezi Hranečníkem a Jindřichovou kolonií. Dne 28. května 1967 pak vyjela souprava na tomto úseku naposledy a tramvaje tímto dnem navždy opustily Karvinou. Měsíc ještě jezdily mezi Hranečníkem a Petřvaldem, dělnickým domem, poté byl i tento úsek zrušen a linka 11 zanikla.

Pozůstatků tratě je málo

Některé vozy jsou dnes v Technickém muzeu v Brně, další byly spáleny. Úzkorozchodnou trať připomíná v Bohumíně od roku 2001 sedmimetrové kolejové pole, které pochází ze 40. let od bývalého mostu přes Olši v Karviné. V samotné Karviné pak mohou lidé spatřit úchyty trolejového vedení, které jsou dodnes na domech na ulici Rudé Armády, Poštovní a také na kostele sv. Marka.

Kolejové pole ze 40. let z Karviné v Bohumíně