Padesátiletý Roman Schmucker se v Karviné věnuje malování obrazů, nejčastěji s tématikou právě našeho města. Vystudoval Lidovou konzervatoř v Ostravě, považuje se za autodidakta, kde bylo jeho největší školou kopírování starých mistrů. Malování bylo pro Romana vždy největší vášní. Sám nám prozradil, že s malířským štětcem v ruce je pro něj možností vytvářet si svůj vlastní svět, kde je vše podle jeho představ a kde by se chtěl alespoň na chvíli ocitnout. “Do obrazů můžu ukrýt své pocity, náladu, touhy a přání, aniž bych tím někoho obtěžoval. Kdo chce a cítí to podobně, může to se mnou prostřednictvím obrazů sdílet”, říká malíř.

Roman používá techniku vrstvené olejomalby, která mu pomáhá do obrazu dostat potřebnou plasticitu a barevnou hloubku. “Obraz se jen ve zkratce skládá z několika vrstev. Používá se šepsový podklad, několik podmaleb, nutné jsou také valéry, lazury a laky. Doba zhotovení obrazu je pak závislá na schnutí jednotlivých vrstev a obraz tak může vznikat i několik měsíců”, vysvětluje.

O malířově uměleckém nadání svědčí také první místo v americké soutěži Artists Gone Global, které se v roce 2010 se svým obrazem Pod Fryštátským zámkem zúčastnil. Díky tomu zná jeho i Karvinou celý svět.

V současné době kromě malování obrazů Romanovi dělá radost i jeho pětiletý syn. “Jeho spontánnost, bezprostřednost a umění všechno prožívat naplno je pro mě tím největším životním nábojem a inspirací”, usmívá se. Při malování rád poslouchá hudbu, bez které v ateliéru nikdy nezačíná. Kdyby si mohl vybrat, stal by se místo malířem raději hudebníkem.

Romanovy obrazy byly donedávna k vidění v galerii na fryštátském zámku. Po uzavření galerie vystavuje v jiných městech. “To mě mrzí, neboť i tím se Karviná vytrácí z mých motivů. V průběhu listopadu a prosince minulého roku jsem měl po dlouhé době výstavu na fryštátském náměstí v Galerii Pod Věží a bylo pro mne příjemným zážitkem vystavovat opět obrazy s karvinskou tématikou, před tak velkým množstvím návštěvníků. Prostory bývalé galerie na zámku zejí již druhým rokem prázdnotou a náměstí tak postrádá jedno z významných míst, které vytváří jeho charakter. Nezbývá než věřit, že se to jednou změní a budu se moci opět k malování místních motivů vrátit. Už teď se na to těším”, zakončil Roman

(úvodní fotka: Martin Straka)