Karviná se v neděli opět zatřásla, nikomu se naštěstí nic nestalo

Karvinou se v noci na pondělí prohnala další otřesová vlna. Epicentrum vzniklo v nadloží v hloubce 470 metrů pod povrchem v dobývacím prostoru Dolu Darkov.

„K seizmickému jevu o síle 1,65.106 J došlo v neděli 16. března ve 23:18 hodin. Záchvěv, který byl cítit na povrchu, se v dole nijak neprojevil a zaměstnanci na pracovištích ho necítili, k žádným zraněním a škodám na majetku tak nedošlo,“ dodal mluvčí společnosti OKD Marek Síbrt.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

„Tyto jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru,“ doplnil mluvčí s tím, že dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes.

Vznik otřesu předpovědět nelze

Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství, dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

„S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech,“ uzavřel mluvčí.

Seismickou aktivitu mohou lidé sledovat zde.

Autor: Milan Haluška | Vydáno: 17.3.2014