Chtějí-li lidé žijící na ubytovnách další doplatek na bydlení, budou muset splácet dluhy vůči městu. Toto jasné pravidlo Karviné přináší ovoce a dlužníky se podařilo ke splácení přimět.

Rada města posuzovala od května 376 prvožádostí o doplatky na bydlení na ubytovnách, udělila do léta 306 souhlasů a 70 nesouhlasů vždy na dobu určitou (bezdětní s trvalým bydlištěm v Karviné dostali souhlas na půl roku, rodiny až do konce ledna, kdo trvale v Karviné nebydlí, nedostal souhlas vůbec). Nyní posuzuje postupně stejné žadatele rada už podruhé a vždy přihlíží k výše uvedeným podmínkám.

„S dlužníky jsme se po udělení prvního souhlasu snažili dohodnout alespoň minimální splátky vůči městu – už v srpnu začalo splácet 67 příjemců dávek a počet v následujících měsících vzrostl. Od konce listopadu jsme udělili 72 nesouhlasů s doplatkem právě těm, kteří splácet odmítli. Nových souhlasů bylo 135,“ přiblížil náměstek primátora Miroslav Hajdušík.

Podle náměstka Hajdušíka přitom nejde o nijak závratné částky, důležité podle něj je, aby dlužník splácet vůbec začal.

„Nikdo si nemůže myslet, že ho sociální dávky opravňují k tomu, aby se dále zadlužoval nebo páchal beztrestně přestupky s vědomím, že své dluhy nikdy neuhradí. Podařilo se nám přimět většinu našich dlužníků k alespoň malým splátkám – od 50 korun, většina nám splácí dvě stovky, ale máme i dlužníka, který hradí 800 Kč měsíčně. Splácet nám začali i ti, kdo pobírají nejnižší životní minimum, takže to jde,“ doplnil.

Pohledávky města se vůči příjemcům sociálních dávek pohybují většinou okolo deseti tisíc korun a jde o dluhy na odpadu nebo pokutách za přestupky, u vyšších také na nájemném. „Máme ale i pohledávku ve výši 57 tisíc korun,“ pokračuje náměstek.

V srpnu začalo městu splácet 67 příjemců dávek (splatili 17 350 Kč), v září už splácelo 89 lidí (tedy plus 22 nových, kteří začali splácet – vybráno 18 298 Kč) a za říjen to bylo 23 348 Kč získaných od 86 příjemců dávek.

Náměstek Hajdušík je přesvědčen, že minimálně kampaň kolem udělování souhlasů s doplatky na bydlení byla celkově účinná. „I v Karviné díky tomu klesl počet lidí bydlících na ubytovnách přesto, že stát deklaroval, že považuje stanovisko města jen za formální a úřad práce k němu nemusí přihlížet,“ uzavřel.

Autor: Milan Haluška | Vydáno: 23.12.2015