Teplárna Československé armády v Karviné slaví 120 let

Píše se rok 1895 a Teplárna Československé armády (TČA) v dnešní karvinské městské části Doly zahajuje svůj provoz. Závod, který zásobuje obyvatele Karviné a Havířova teplem a do sítě dodává elektrickou energii, slaví v letošním roce již úctyhodných 120 let.

Teplárna Československé armády má dnes čtyři hlavní kotle a její celkový instalovaný výkon je 228 MWt. Vznik teplárny je úzce spojen s rozvojem hornictví a koksárenství na Karvinsku. Zajímavá a pestrá historie závodu může sloužit téměř jako učebnice vývoje energetiky.

„Závod dnes pojmenovaný TČA představoval od svého vzniku energetický zdroj pro sousední důl a koksovnu, ale časem stal rovněž základním zdrojem tepla pro město Karviná,“ vysvětluje Tomáš Groň, výrobní náměstek ředitele Regionu Východní Morava společnosti Veolia Energie ČR.

Postupně se modernizovalo

Byla vyměněna oběhová horkovodní stanice a vysokotlaká napájecí čerpadla s rozvody a příslušenstvím. Kompletně byla vyměněna také chemická úpravna vody, a to na bázi moderní membránové technologie, jež je šetrnější k životnímu prostředí a má nižší provozní náklady. Moderní je i míchací centrum biomasy a tak bychom mohli pokračovat. Všechny tyto úpravy probíhaly průběžně po roce 2000.

„V současné době je Teplárna Československé armády pomocí horkovodu propojena se závodem Teplárna Karviná a společně dodávají teplo do soustavy Karviná-Havířov. Je využívána jako sezónní zdroj, který je uváděn do provozu na začátku topné sezony v říjnu a odstaven na jejím konci, obvykle na přelomu dubna a května. To samozřejmě nijak nesnižuje význam této teplárny pro uvedenou horkovodní soustavu,“ dodal Groň.

Historie je bohatá

Historie, nejprve jen výroby elektřiny, se datuje do roku 1895, kdy v rámci elektrifikace šachty Jan-Karel byl instalován první zdroj ještě stejnosměrného proudu o výkonu 0,45 MW. O sedm let později byl na jámě Jan postaven čtyřválcový čtyřtaktní motor na koksárenský plyn. Do roku 1907 pak byly instalovány další zdroje a první turbína o výkonu 1 MW. Tím byla zahájena výroba na klasických parních turbosoustrojích. Tato Centrála 1 byla udržována v provozu do roku 1925, kdy došlo k její likvidaci. V kotelně vytápěné místním uhlím a koksárenským plynem bylo finálně až šest kotlů firmy Babcock – Wilcox později doplněných ještě o další dva výkonnější kotle.

Důlní poklesy však způsobovaly velké potíže. Proto byla postavena na ochranném pilíři jámy Jan nová strojovna s většími jednotkami nazývaná „Centrála 2“.  Po druhé světové válce byl však i provoz této centrály postupně likvidován a definitivně skončil v roce 1955.

Projekční záměry a příprava nové velkoryseji koncipované elektrárny schopné kombinované výroby elektřiny a tepla započaly během 2. světové války. Elektrárna dostala jméno Elektrárna President Beneš. Po vzniku Oblastní správy elektráren – trustu Ostrava byla od roku 1952 elektrárna přejmenována na Elektrárnu Československé armády.

Elektrárna, která od svého počátku představovala dodávkami elektřiny, páry a stlačeného vzduchu energetický zdroj pro sousední důl a koksovnu, se časem stala od roku 1963 základním zdrojem tepla pro nově budované město Karviná.

Autor: Milan Haluška | Vydáno: 26.11.2015

Komentáře